|
|
Pravidelná pohybová aktivita jako cirkadiánní Zeitgeber
Fenclová, Aneta ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Funkce téměř každé buňky v těle je řízena cirkadiánním systémem. Na celotělové úrovni se tento systém skládá z hlavního oscilátoru, který je tvořen suprachiasmatickým jádrem hypotalamu a periferních oscilátorů jednotlivých orgánů a tkání. Tento systém je citlivý na periodické změny ve vnějším prostředí, zejména na střídání světla a tmy, a v nevhodných světelných podmínkách může dojít k desynchronizaci jak tohoto časového systému se solárním cyklem, tak ke vzájemné desynchronizaci jednotlivých orgánů a tkání. Tento časový nesoulad fyziologických procesů může způsobovat řadu nemocí a metabolických poruch, a částečně mu lze předcházet pravidelnou pohybovou aktivitou. Denní oscilace cirkadiánních rytmů v mnoha kardiovaskulárních a metabolických parametrech také určují také ideální denní dobu pro anaerobní výkonnost. Tato bakalářská práce je výběrem a porovnáním informací z odborné literatury a dostupných studií zabývajících se vzájemným vlivem pohybové aktivity a cirkadiánních rytmů. Jsou zde zmíněné práce testující efekt pohybové aktivity při vnitřní desynchronizaci rytmu melatoninu a spánkového režimu, na cirkadiánní synchronizaci kosterního svalu i vliv cirkadiánní rytmicity na sportovní výkon, cirkadiánně řízené vyplavování glukokortikoidů ve vztahu k pohybové aktivitě a fyziologické mechanismy...
|
|
|
Patogeneze nefrotického syndromu u dětí a prediktory odpovědi na léčbu kortikoidy
Bezdíčka, Martin ; Souček, Ondřej (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Reiterová, Jana (oponent)
Nefrotický syndrom je onemocnění ledvin, jehož podstatou je porucha podocytů. Může vzniknout sekundárně následkem infekce, systémového onemocnění či některých léků, nebo se vyskytne jako náhlá izolovaná primární porucha ledvin. Současný standardní léčebný postup zatěžuje pacienty četnými závažnými nežádoucími účinky. U části nemocných, kteří jsou k úvodní několikatýdenní glukokortikoidní léčbě rezistentní, se daří identifikovat kauzální genetický podklad, u ostatních zůstává příčina neznámá. U pacientů reagujících na úvodní glukokortikoidní léčbu remisí později může dojít k opakovaným relapsům s nutností dlouhodobé glukokortikoidní terapie. Tato práce popisuje vlastní originální výzkumné studie, které se zabývaly možnostmi zlepšení diagnostiky genetických příčin nefrotického syndromu, objevováním molekulární podstaty druhé nejčastější genetické příčiny steroid-rezistentní formy onemocnění (způsobené mutacemi transkripčního faktoru WT1) a hledáním klinických a laboratorních faktorů predikujících rezistenci ke glukokortikoidní léčbě. Kombinací klasického Sangerova sekvenování a moderního sekvenování nové generace (NGS) jsme jako první v kohortě 18 let sbíraných vzorků českých a slovenských dětí s nefrotickým syndromem identifikovali monogenní příčinu u 38 % z nich. Nejprevalentnější byly kauzální...
|
|
|
Vliv stresu na metabolismus kortikosteroidů v periferních tkáních.
Makal, Jakub ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
Působení stresoru na organismus může vést k narušení homeostázy. Aby k tomu nedocházelo, vyvinul se u organismů mechanismus, který kompenzuje negativní dopady stresorů - stresová odpověď. Jedním ze dvou hlavních systémů zajišťujících stresovou odpověď organismu je osa hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA osa). Efektorem HPA osy jsou glukokortikoidy, steroidní hormony uvolňované z kůry nadledvin. V cílových tkáních pro glukokortikoidy se vyskytují enzymy, které tyto hormony metabolizují. Mění aktivní glukokortikoidy na inaktivní formu, nebo naopak. Dosud byly popsány dva takové enzymy - 11beta-hydroxysteroiddehydrogenasa typu 1 a typu 2. Bylo prokázáno, že v některých tkáních se pod vlivem stresu mění jak exprese, tak aktivita těchto enzymů. Tyto změny jsou tkáňově specifické a závislé na typu aplikovaného stresoru.
|
|
|
Vliv stresu na expresi 11β-hydroxysteroiddehydrogenasy v mozku laboratorního potkana
Kuželová, Andrea ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem stresu na činnost CA1 oblasti hippokampu. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda stresová zátěž ovlivní lokální metabolismus glukokortikoidů, a zda se v CA1 oblasti hippokampu účinkem stresové reakce změní hladiny kortikosteroidních receptorů. K odpovědi na tyto otázky byly použity celkem tři kmeny potkanů. Potkani kmene Fisher, Lewis a Wistar, kteří se mezi sebou vzájemně liší v aktivitě osy hypothalamus-hypofýza-nadledviny. Naše výsledky prokázaly, že stresová zátěž nemá žádný vliv na změnu exprese MR mRNA. Naopak snižuje hladiny GR mRNA v CA1 dorzální oblasti hippokampu. Také jsme potvrdili, že u potkanů kmene Lewis a Wistar nedojde po stresu ke změně glukokortikoidního metabolismu. U Fisher potkanů se v CA1 ventrální oblasti hippokampu zvýšila exprese 11β-HSD1 mRNA, a s tím tedy i metabolismus kortikosteronu.
|
|
|
Vliv glukokortikoidní léčby na muskuloskeletální aparát dětských pacientů s akutní lymfoblastickou leukemií
Petráčková, Karolína ; Jevič, Filip (vedoucí práce) ; Šrámková, Lucie (oponent)
Tato rešeršní bakalářská práce se zabývá problematikou komplikací muskuloskeletálního systému u dětských pacientů s diagnózou akutní lymfoblastické leukemie (ALL), kteří podstupují chemoterapeutickou léčbu zahrnující vysoké kumulativní dávky glukokortikoidů. Mezi muskuloskeletální komplikace řadíme steroidní myopatii, osteonekrózu a sníženou kostní minerální denzitu. V přehledu poznatků jsou uvedeny jejich základní patofyziologické mechanismy a rizikové faktory jejich vzniku. Ve speciální části jsou představeny současné možnosti hodnocení svalové síly a dostupné pohybové programy. Dále je shrnuta diagnostika osteonekrózy a kostní minerální denzity s dosavadními možnostmi terapeutických intervencí. Součástí práce je charakteristika metod měření svalové síly a pohybových programů s uvedením výsledků, kterých bylo v jednotlivých studiích dosaženo. V diskuzi jsou rozebrány limity, výhody a nedostatky využití metod měření svalové síly a pohybových programů v klinické praxi.
|
|
|
Neinvazivní měření steroidních hormonů a vliv hormonální manipulace na chování gekona Paroedura picta
Matušková, Lucie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fraňková, Marcela (oponent)
Působení hormonů je součástí života všech živočichů. Jedná se o látky ovlivňující nejen fyziologické změny v organismu, ale i jeho chování. Předmětem zájmu této práce jsou dvě hlavní skupiny steroidních hormonů: glukokortikoidy a androgeny. Glukokortikoidy se aktivují během stresové zátěže. Jejich hladiny je možné měřit neinvazivními metodami, které mají celou řadu výhod. Tu nejpodstatnější přestavuje absence zpětné vazby při odebírání médií pro enzymovou analýzu. Jelikož se neměří přímo fokální hormony, ale jejich metabolity, je třeba tuto metodu nejprve validovat. Tato práce popisuje postup při validaci neinvazivního měření u madagaskarského gekona (Paroedura picta). Pro ověření funkčnosti metody byl aplikován ACTH test: zvířatům byla aplikována látka Synacthen Depot, která by měla zvyšovat hladiny glukokortikoidů v krvi. Bohužel stanovení hladin metabolitů glukokortikoidu neprokázalo předpokládaný nárůst a nepodařilo se tedy validovat metodu neinvazivního měření stresových hormonů. V druhé části práce je věnována pozornost behaviorálním efektům jednoho z nejdůležitějších androgenů - testosteronu. U několika jedinců (samců i samic) gekona byly provedeny hormonální manipulace. Výsledky odhalily rozdíly v sexuálním chování mezi experimentálními skupinami. Oproti tomu na agonistické chování neměly...
|
|
|
The influence of pulse glucocorticoid therapy on ECG
Juríková, Nikola ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Rozsívalová, Petra (oponent)
Kandidát: Nikola Juríková1 Školiteľ: prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc.1 Konzultant: doc. MUDr. Tomáš Soukup, PhD.2 1 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie 2 II. Interní gastroenterologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové Názov diplomovej práce: Vplyv pulznej terapie glukokortikoidmi na EKG Pulzná terapia (PT) glukokortikoidmi sa využíva na zvládnutie akútnych exacerbácií chronických zápalových a autoimunitných ochorení. Cieľom tejto práce bolo zhodnotiť vplyv PT methylprednisolonom (MP) na EKG, najmä na QT interval, ktorého patologické predĺženie môže vyvolať život ohrozujúce komorové arytmie a identifikovať ďalšie rizikové faktory (RF) s vplyvom na QT predĺženie. Dáta boli zbierané retrospektívne počas jedného roka zo zdravotníckej dokumentácie pacientov II. gastroenterologickej kliniky Fakultnej nemocnice v Hradci Králové. QT interval bol upravený na QTc podľa Bazzetovej (QTcB) aj Fridericiovej (QTcF) formuly, za hraničné hodnoty považované QTc >450 ms (muži), QTc >460 ms (ženy), zmena QTc (∆QTc) >30 ms a >60 ms. V sledovanej populácii bolo podaných 325 PT MP 277 pacientom (66,0 % žien), EKG bolo dostupné u 306 (94,2 %) PT. Po PT bola pozorovaná signifikantná ∆QTcF o 14,6 ms (p <0,001) a ∆QTcB o 5,6 ms (p <0,001). K predĺženiu QTcF...
|
|
|
Vliv kortikosteroidů a hybného deficitu na rozvoj osteoporózy u pacientů s roztoušenou sklerózou
Týblová, Michaela ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Úvod: U pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) je často zmiňován vyšší výskyt snížené denzity kostního minerálu (BMD - bone mineral density) oproti stejně staré zdravé populaci, a to již na počátku tohoto onemocnění. Jsou známé některé rizikové faktory mající vliv na rozvoj osteoporózy u pacientů s RS. Cílem práce bylo najít míru závislosti snížené BMD na podávané kumulativní dávce glukokortikoidů (GK) a na dalších rizikových faktorech, především hybném deficitu a dále vyhodnocení výskytu fraktur v našem souboru pacientů. Také jsme porovnávali BMD a svalovou hmotu (body composition) mezi ženami a muži s RS a kontrolní skupinou a hodnotili vliv motorického postižení a svalové hmoty a/nebo léčby GK na BMD. Dalším cílem práce bylo vyšetření hladiny markerů kostní remodelace u pacientů s RS léčených nízkými dávkami GK. Pacienti a metody: Měření kostní denzity bylo v roce 2004 provedeno u 591 RS pacientů (455 žen a 136 mužů) a další rozsáhlá longitudinální studie byla vyhodnocena v roce 2014 u 474 pacientů (353 žen a 121 mužů). Z celého souboru pacientů s RS byla u 250 pacientek s EDSS ≤ 6.5 a 104 mužů a 247 kontrol (193 žen a 54 mužů) navíc vyšetřena i svalová hmota. U menší skupiny pacientů byly hodnoceny i biochemické markery kostní remodelace. Výsledky: Osteopenie byla zjištěna u 46,5% a osteoporóza...
|
|
|
The influence of pulse glucocorticoid therapy on ECG
Bosaková, Nikola ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Rozsívalová, Petra (oponent)
Kandidát: Nikola Juríková1 Školiteľ: prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc.1 Konzultant: doc. MUDr. Tomáš Soukup, PhD.2 1 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie 2 II. Interní gastroenterologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové Názov diplomovej práce: Vplyv pulznej terapie glukokortikoidmi na EKG Pulzná terapia (PT) glukokortikoidmi sa využíva na zvládnutie akútnych exacerbácií chronických zápalových a autoimunitných ochorení. Cieľom tejto práce bolo zhodnotiť vplyv PT methylprednisolonom (MP) na EKG, najmä na QT interval, ktorého patologické predĺženie môže vyvolať život ohrozujúce komorové arytmie a identifikovať ďalšie rizikové faktory (RF) s vplyvom na QT predĺženie. Dáta boli zbierané retrospektívne počas jedného roka zo zdravotníckej dokumentácie pacientov II. gastroenterologickej kliniky Fakultnej nemocnice v Hradci Králové. QT interval bol upravený na QTc podľa Bazzetovej (QTcB) aj Fridericiovej (QTcF) formuly, za hraničné hodnoty považované QTc >450 ms (muži), QTc >460 ms (ženy), zmena QTc (∆QTc) >30 ms a >60 ms. V sledovanej populácii bolo podaných 325 PT MP 277 pacientom (66,0 % žien), EKG bolo dostupné u 306 (94,2 %) PT. Po PT bola pozorovaná signifikantná ∆QTcF o 14,6 ms (p <0,001) a ∆QTcB o 5,6 ms (p <0,001). K predĺženiu QTcF...
|
|
|
Local metabolism of glucocorticoids in female Prague hereditary hypertriglyceridemic rats
Klusoňová, Petra ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Haluzík, Martin (oponent)
Enzym 11-hydroxysteroid dehydrogenáza typu 1 (11HSD1) je oxidoreduktáza, která katalyzuje konverzi glukokortikoidů (GC) z méně aktivních 11-oxoderivátů na aktivní 11- hydroxyderiváty. Aktivními GC jsou: kortizol u člověka a kortikosteron (CS) u potkana. Činností 11HSD1 v různých tkáních tedy může být nastavena rozdílná hladina aktivních GC nezávislá na plasmatické hladině GC řízené hypothalamo-pituitárně-adrenální osou (HPA osa). Chronické zvýšení systemické hladiny GC vede k rozvoji Cushingova syndromu, který je mimo jiné charakteristický centrální obezitou a dalšími příznaky metabolického syndromu. U ostatních pacientů trpících obezitou a metabolickým syndromem jsou sérové hladiny GC stejné jako u zdravých jedinců, předpokládá se ovšem, že u některých pacientů by mohla být zvýšená lokální hladina GC v metabolicky aktivních tkáních vlivem zesílené činnosti 11HSD1. Souvislost 11HSD a metabolického syndromu byla potvrzena také na transgenních modelech. Pražský hereditárně hypertriglyceridemický potkan (HHTg) představuje neobézní model metabolického syndromu. Zvířata od narození trpí zvýšenou hladinou TG a postupem času u nich dochází k vývoji poruch glukózové homeostázy a hypertenze. Vzhledem k tomu, že u těchto zvířat nebyla doposud studována souvislost mezi GC a hypertriglyceridemií, rozhodli...
|
host ::
RSS.